Chycení v síti 2 - Scifi, kterou zažíváme

V minulém článku jsem připomněl trochu historie. Dělám to proto, že mladí čtenáři si na některé věci pamatovat nemohou a my si je často možná ani neuvědomujeme. Dnes ještě trošku zavzpomínám a srovnám minulost se současností.

Tohle byl můj první GSM mobil.

Neuměl ani posílat SMSky. Ty totiž tehdejší odborníci u mobilních operátorů považovali za tržně nezajímavou, pouze okrajovou službu, kterou nebude nikdo využívat. Mýlit se je holt lidské!

Uplynulo 18 let a ony populární SMSky jsou dnes vytlačovány instantními zprávami, posílanými z chytrých telefonů přes internet. Jen já mám ve svém iPhonu jak Skype, tak FB Messenger, ICQ, Viber, Whatsapp, Kakaotalk a možná ještě něco, co ani nepoužívám.

Někdy kolem roku 1999 jsem četl v nějakém časopise, že se chystá cosi, co se jmenuje GPRS a že to umožní uživatelům mobilních telefonů být neustále online. Dnes je řada z nás zoufalá, když jsme v lokalitě, kde není rychlá síť UMTS a musíme si vystačit jen s EDGE, které je rychlejší než ono tehdy revoluční GPRS.

Tyto skutečnosti tu uvádím proto, abychom si připomněli, jak rychlý a nepředvídatelný vývoj technologií prožíváme. Jak se náš život mění, jak jsme nucení se neustále něco učit a něčemu se přizpůsobovat.

Mám technologie moc rád. Jsem zrakově postižený a tak mi mnohdy usnadňují život a umožňují dělat věci, které jsem dříve nemohl. Zároveň se ale snažím vnímat i jejich možné negativní důsledky. A  ony  jsou!

Asi tak 30 hodin měsíčně protelefonuji. Většinou je to s lidmi, které kůli vzdálenosti nemůžu navštívit, ale ne vždycky jsou ty hovory nutné, někdy dokonce téměř bezobsažné. Čas strávený na internetu jsem si nikdy neměřil, ale možná bych měl. Myslím si, že ho většinu trávím docela konstruktivně, t.j. hledáním informací, poslechem internetových rádií, která bych jinak poslouchat nemohl, čtením zajímavých blogů, komunikací s přáteli z celého světa. Dokonce jsme se jednu dobu učili i Angličtinu přes Skype. Někdy ale visím na netu jen proto, že už mě nenapadá, co dělat jiného. Přistihl jsem se, že než ráno vylezu z postele, kontroluji mobilem mail, Twitter a Facebook. To by jistě mohlo počkat!

Mám zvyk pouštět si před spaním nějaké ty pořady z audio archivu Českého rozhlasu, nebo nějaká z webu stažená kázání. Často u nich usnu a musím je poslouchat znovu, Ale to poslední, co udělám každý večer je, že stáhnu nějaký ten program k poslechu a přidám ho do playlistu ve svém iPadu. Je to ještě rozumné užívání internetu? Nevím!

Často někde čtu, jak jsou ti důchodci hloupí, když nedokážou čelit nátlaku na předváděcích akcích, nebo podomním prodejcům a dealerům energií a telekomunikačních služeb. I já bych předpokládal u starých lidí větší moudrost. Ale uvědomme si, že i jejich svět se od dob mládí radikálně změnil! Stejně tak, jako si my zvykáme postupně na nové technologie, oni se vyrovnávají se skutečností, že dneska je lhát dovoleno, je-li to v zájmu provizí placeného prodejce.

Když přišel mojí mamce nějaký účet, musela jít na poštu. Já rozlepím obálku, vezmu iPhone, spustím internetové bankovnictví Servis 24, namířím fotoaparát na QR kód na faktuře, nebo na pravou část složenky, dvakrát ťuknu prstem a je zaplaceno.

Když na mně někdo čekal na autobusovém nádraží a můj spoj měl zpoždění, musel čekat. Když jsem nedávno čekal já na svoji manželku, vzal jsem do ruky iPhone, spustil Hledat přátele a viděl jsem, že už je jen 7 km ode mně. To je něco, co bych si před 15i, možná ani 10i lety nedovedl představit!

Příkladů změn bych mohl uvést stovky. Ale tohle stačí pro pochopení, jak se náš život neustále proměňuje. Nedělejme si iluze, že je to jen k dobrému. Žádná generace před námi se nemusela vyrovnávat s tolika informacemi. Ještě nikdy nebyl svět tak "malý", jako je dnes. To nutně musí ovlivňovat naše myšlení i chování. A co teprve naše děti, které v tomto světě vyrůstají a jen málokdy jsou vedeny a vyučovány v umění třídit informace, vyhledávat ty potřebné a počítač používat jako pomocníka, a ne jako hračku?

V příštím díle bych chtěl pouvažovat spolu s vámi nad tím, co internet dává a co nám bere.

Mějte se hezky a napadne-li vás něco, napište do komentáře!