Chycení v síti 7 - Blogy

Nad tímhle dílem seriálu o internetu jsem dost dlouho přemýšlel. Blogy jsou velmi zvláštní a pro mě velmi zásadní fenomén. Nemohl jsem se rozhodnout, jestli dám do článku odkazy na ty, které mě nejvíc ovlivnily, ale je jich tolik, že z lenosti nedám.


Sledovat osudy ostatních lidí je pravděpodobně lidská přirozenost. Kdysi se tak večer sešly ženy u draní peří a mohly společně probrat životy těch, které nepřišly. Dnes nám bulvární média nabízí takřka online přenosy ze životů slavných osobností, reality shows, kde můžeme pozorovat skupinky psychicky nemocných jedinců 24 hodin denně a dokonce i některá zvířátka v ZOO už mají ve svých výbězích kamery, aby zvědavcům nic neuniklo.


Internet krom jiného přišel s blogováním. Já sám jsem první blog založil někdy na přelomu let 2008 a 2009. Dnes už ten server neexistuje a snad je to dobře. Stránka, kde se právě nacházíte, je mým třetím osobním blogem. Kromě ní provozujeme s Markétou i společný, křesťansky zaměřený blog na adrese http://spanembohem.blogspot.com.


Jak už to tak u mně bývá, slovo "blogovat" jsem slyšel prvně z rádia. Tehdy to bylo v souvislosti s nezávislými bloggery v Číně, kteří na svých stránkách přinášejí necenzurované informace o dění ve své zemi. Tehdy mě ani nenapadlo, že by blogy mohly obsahovat i něco jiného než jen zpravodajství a názory svých majitelů na politiku. Ale začalo mě zajímat, jak si takový blog založit, kde najít nějaké zajímavé a jestli bych snad případně nemohl i já něco psát. Možnost spolutvořit obsah na internetu mi připadala lákavá.


V první fázi, kdy jsem začal objevovat inspirativní autory, jsem čtení blogů doslova propadal. Trávil jsem tím hodně času, ale když se později počet odkazů v mých oblíbených zvyšoval a zvyšoval, došlo mi, že si budu muset mnohem víc vybírat. V tom směru mi často pomohli moji oblíbení bloggeři, protože jejich blogy odkazují na další, většinou stejně dobré autory.


Vždycky znovu mě překvapí, co všechno jsme ochotní na sebe prásknout na svém blogu. Na sociálních sítích je to pochopitelnější, protože tam si u svých příspěvků můžeme nastavit aspoň nějaké, byť omezené soukromí. Ochrana heslem není dvakrát bezpečná, ale pro pocit uživatele, že je nějak chráněn, to stačí. Blog je naproti tomu veřejně přístupné místo a člověk nikdy neví, kdo ho tam najde.

Osobní blogy, které prozrazují něco o životě a osobnosti autora, mám docela rád. Je pro mě velmi užitečné, mohu-li svou vlastní životní zkušenost srovnávat s jinými lidmi, diskutovat s nimi, případně se spřátelit. To přátelství nevzniká často, ale tu a tam se stane, že si s někým sedíte a dohodnete se, že se setkáte i ve fyzickém světě.

Díky blogu znám osobně dvě spisovatelky a tu třetí bych moc rád někdy brzy poznal. Blogu vděčíme za několik velmi dobrých knížek, které vznikaly z článků a ohlasu čtenářů. To je další velmi dobrá vlastnost blogu. Hned máte zpětnou vazbu na to, co jste napsali. Knížky se skutečnými příběhy jsem vždycky měl rád a znám-li osobně, nebo aspoň z internetu jejich autory, je čtení ještě mnohem lepším zážitkem.

Jako každá dobrá věc i blog má svou odvrácenou stránku. Kolem výrazného autora totiž vznikne jakási stálá čtenářská základna. Ta může být podle obsahu blogu buď přínosnou skupinou, nebo naopak sešlostí lidí, kteří se vzájemně utvrzují v nějakém omylu. Tak najdete stránky anorektiček, sebepoškozovačů, konzumentů drog a mnohé další. Někdy je moc smutné číst ta mezi řádky schovaná volání o pomoc.

Já musím konstatovat, že mi blog přinesl  do života spoustu zajímavých lidí. Někteří své stránky píší se záměrem pomáhat ostatním, což jim tak trochu závidím, protože to Tygr ještě neumí. Jiní sdílejí svou životní zkušenost, své poznatky a dovednosti, nebo pěkné obrázky z cest. Obsah je velmi různorodý a to je myslím moc dobře! Každý si najdeme, co považujeme za vhodné. Žijeme bohužel v době výrazného individualizmu, kdy už lidé nemají potřebu se scházet a tvořit nějaká zájmová společenství. Blog takovou náhražku nabízí a mně se na něm líbí, že si mohu "popovídat" s lidmi, které bych jinak nikdy nepotkal. Počítám samozřejmě s tím, že stejně jako já, i ostatní známí z internetu se prezentují tím lepším, co v nich je a že kdybychom se znali líp, možná bychom nebyli tak nadšení jeden z druhého. I tak jsem ale moc rád za všechny, které jsem měl možnost poznat.

Happy blogging!